Je vůbec možné, aby zůstala zachována vlastní kreativita a sebevyjádření dítěte při tak rozsáhlém užití předem daných materiálů a schválených či doporučených aktivit?

Přístup Montessori ke vzdělání je podložen četnými vědeckými experimenty. Zatímco vyučující běžné školky spoléhají v první řadě na zavedené metody vyučování a neberou ohledy na rozdílné potřeby každého dítěte, vyučující Montessori má volnost zavádět nové metody či myšlenky, které mohou podpořit proces učení u dítěte. Všeobecné pravidlo zní: jakékoliv alternativní nebo přidané cvičení nesmí odporovat Montessori předškolním pravidlům, která se týkají vhodného užívání materiálů a výukového cyklu.

Akceptovatelným odbočením z „Montessori“ filozofie může být např. to, že učitel neužívá stimulů k povzbuzení zájmu dítěte, ale namísto toho může např. vystavit jeho výrobky na výstavě, čímž podpoří jeho sebevědomí a kreativitu. Dalšími příklady vhodného doplnění Montessori pravidel je například užívání Lega. Ačkoliv předem dané prostředí se řídí vymezenými pravidly, je zde stále dostatek místa k tomu, aby učitel a žák mohli objevovat a experimentovat. Dlouhý seznam možných aktivit může být odvozen z flexibilního užití hojných materiálů tak dalece, dokud je plněn pracovní cyklus a je zachována účelovost. Hlavním účelem je navazující podpora ve škole a doma, což je nejlepší zárukou jak tělesného, tak duševního růstu dítěte směrem k normálnímu stavu existence.

Jakým způsobem se děti vedou k nezávislosti?

Svoboda

Připravené prostředí musí být přátelské k dětem. Je připravené tak, aby se v něm mohly volně pohybovat bez pocitu strachu z poranění a mohli používat všechny vystavené materiály a předměty něžného života. Domácí předměty jsou miniaturní verze těch, které se nacházejí v reálném světě. Někdy také děti pracují s pravými jehlami a nitěmi, pinzetami, pipetami, nožíky, nůžkami, žehličkami apod. Rodiče neznalí Montessori principů vyjadřují v takových chvílích značné obavy o zdraví svých dětí. Tito rodiče si neuvědomují, že právě možnost manipulace s předměty určenými pro dospělé dává dětem prostor pro seberealizaci, nezávislost a učení se zodpovědnosti za své chování. Jestliže jsou více manipulovatelné a přístupné, umožní dětem vykonávat jednoduché úkoly a snižují jejich závislost na dospělých. Toto prostředí také chrání děti před vyrušením během jejích práce, což jim umožňuje optimálně zkoumat předměty jejich zájmu a zintenzivnit tak vlastní učení. Toto je zajištěno vyrovnáním pocitu svobody a odpovědnosti: děti jsou svobodné, avšak musejí respektovat individuální práva a vzájemná pole působnosti.

Odůvodnění pro poskytnutí svobody dětem od tak brzkého věku jako jsou předškolní léta tkví v přípravě ke změně v nezávislého člověka. Svoboda je cesta k nezávislosti. Kojenci jsou úplně závislí na známých tvářích, protože ještě nezískali zdroje k přemýšlení a chování. K dosažení uvědomění a nezávislosti potřebují děti příležitosti pro cvičení vlastní vůle. Potřebují zažít a procvičovat základní denní režim, který se neustále opakuje-stravování, chůze, mluvení, čtení, psaní, počítání, starání se o sebe a o své prostředí. Svoboda je přesně ten prostor umožňující kapacitu k vyzkoušení nových věcí a odhalení nové a různé zkušenosti. Při správném vedení dětí, dostávají úvodní instrukce od svých učitelů a rodičů a potom se pustí do svých vlastních výzkumů a pozvolna nabývají zkušenosti v oblasti věcí, lidí a událostí kolem sebe.

Proč jsou děti v Montessori zařízení více klidné, vyrovnané a uvolněné?

Krása a pořádek

Přípravné prostředí musí působit esteticky a spořádaně. Krása je představována v jednoduchém a veselém vzhledu Montessori školy. Jak interiér, tak exteriér jsou prostorné a vyvolávají pocit přirozené bezpečnosti, jistoty a neformálnosti beze strachu, který děti prožívají ve většině prostředí pro dospělé. Tento pocit děti uklidňuje a pomáhá spontánně se zapojit do různých aktivit. Stejně přátelský a přístupný je jejich vzdělavatel, který je zároveň nejvlivnější osobou ve škole. Jeho úsměv a laskavost doplňuje krásu třídy.

Pořádek v takovém přípravném prostředí ukazuje strukturu volnosti a aktivity.

Pořádek přispívá k pocitu rovnováhy a stability. Pro děti, které stále objevují význam slova „normální“, může být náhlá změna či nepředvídatelná událost škodlivá pro jejich vývoj. Příjemné a neměnné okolí poskytuje stálý styl práce, ve které, děti začnou rozumět světu a nakonec budou schopny se v tomto světě orientovat. Jasná představa, jak je prostředí uspořádáno a jak funguje, napomáhá k utváření zájmů a k zapojení se v aktivitách dané komunity. Pořádek ve vnějším prostředí pomáhá intelektuálnímu růstu a konstrukci duševních představ a stejným způsobem také vytváří pocit vnitřního pořádku. Proto jsou děti v Montessori školách více klidné, vyrovnané a uvolněné.

Zdrojem pořádku v takovém prostředí je tzv. „malý nábytek“. Jelikož židle jsou menší a lehčí než obvykle, děti jsou schopné manipulovat s věcmi a udržovat třídu pěknou. Jednoduché a zároveň komplexní uspořádání materiálů na poličkách také vytváří pořádek v tomto prostředí. Děti se nejprve setkávají s nejzákladnějšími materiály, ale vyšším věkem a s narůstajícími schopnostmi začínají řešit složitější úkoly. I když má každá Montessori škola pouze jednu sadu pomůcek, děti se učí čekat na jejich vyhrazené místo. Vzhledem k tomu, že s jistotou najdou veškeré pomůcky, učí se užitku tohoto uspořádaného prostředí. Podpora, kterou děti cítí, pomáhá jejich duševnímu rozvoji a adaptaci na prostředí.

Denní kontakt krásou a pořádkem připravuje děti k pozitivnímu přístupu k prostředí a pomáhá udržovat mír štěstí, které vidí a cítí kolem sebe. Když děti vyrůstají v násilí a chaosu, a právě násilí a chaos je to, co pro ně znamená všední život, budou muset velmi těžce pracovat, aby opustily tuto nesprávnou cestu a našly zdravější způsob existence. Děti, které vyrůstají v míru a kráse a chápou strukturu a cíle v životě, budou automaticky udržovat čistou a organizovanou společnost pro dobro nás všech.

Jaká je výhoda začlenění různě starých předškoláků do jedné třídy?

Sociální soudržnost

Sociální zkušenost je hlavní výhodou předškolní docházky nad domácím vyučováním. V Montessori předškolním zařízení stimuluje prostředí přirozenou průbojnost dítěte, aby se zapojilo s ostatními do hovoru a včlenilo se do společnosti. Děti různých předškolních věků pracují a začleňují se do stejné třídy a formují mikrospolečnost, ve které společně sdílejí zdroje a aktivity vytvářejí smysl sounáležitosti a komunity mezi dětmi, bez toho, aniž by se bral ohled na jejich věk. Členství v této malé komunitě je opravňuje používat třídní pomůcky a účastnit se společných aktivit ve třídě, ale také je činí odpovědné za majetek druhého a to, co provedou.

Politika nezasahování a změny posiluje společenské uvědomění a vzájemný respekt.

Věkově smíšené skupiny (od 3 do 6 let) v jedné třídě také příznivě přispívají jejich společenskému a emociálnímu rozvoji. Montessori pozorovala, že její starší a více společenští svěřenci často převzali iniciativu a učili své mladší protějšky, jak správně použít pomůcky a jak se zachovat v dané situaci. Starší děti svou roli průvodce a pomocníka mladších braly velmi vážně.

Výhoda začlenění různě starých předškoláků do jedné třídy je dvojnásobná. Ti, co přijdou jako noví, se naučí něco nového, ti zkušenější prosazují svou sebeúctu, učí se pomáhat mladším a učením zdokonalují svoje dovednosti. Tato smysluplná solidarita prohlubuje mezi nimi zvláštní pouto, neboť se učí spolupracovat a starat se o druhé. Děti ve skupině se učí respektovat individuální svobodu, kontrolují adekvátní zacházení s pomůckami. Nevznikají důvody pro spory o pomůcky, děti se učí respektovat práva ostatních a podrobit se sjednaným pravidlům.

Jakým způsobem se děti v Montessori zařízení mohou intelektuálně rozvíjet?

Rozumový rozvoj

Montessori vzdělávání se nesnaží jen předat dítěti znalost, ale usnadnit jejich sebevzdělávání. Připravené prostředí poskytuje dětem prostředky pro vytvoření vlastní osobní identity. Hlavní část tohoto programu zahrnuje rozvoj jejich inteligence a schopnosti poznávat, myslet a logicky řešit.

Přípravné materiály jsou poučné a obsahují vlastní kontrolu chyb, která zabraňuje dosažení cíle, když děti postupují špatným způsobem.

Jak děti přicházejí na různé způsoby pracovního postupu, shledávají výsledek každé své činnosti. Díky této spolupráci se děti snaží a zkoušejí své nápady, dokud nepřijdou na řešení, které je správné. Pochopily tak účel materiálu a vstřebaly důležité informace, které mohou použít v budoucích situacích vyžadujících podobnou reakci. Uspořádání pomůcek od jednoduchých po složité usnadňuje intelektuální rozvoj dítěte. Děti si jsou vědomy příležitostí, jak rozšířit své schopnosti a pochopit prostředí.

Jak poznáme, že předškolní zařízení splňuje podmínky Montessori pedagogiky?

Zjistěte, zda učitel má příslušné vzdělání v oblasti pedagogiky a že je předškolní zařízení v kontaktu s příslušnou Montessori asociací. Učitel by měl dosáhnout všech znalostí a dovedností v Montessori kurzech. Mezinárodní či národní akreditace obvykle zaručuje vysokou úroveň práce, v souladu s Montessori zásadami, které jsou povinností mateřské školy. Navštivte také třídu během dopoledních aktivit a sledujte učitele při práci.

Dalším ujištěním, že předškolní zařízení naplňuje své závazky, jsou pravidelná pozvání rodičů od učitele na doplňující a výchovná setkání, rozhovory a semináře, které je seznamují a poučují o přínosech Montessori koncepce. To vytváří vztah učitel-rodič, který usnadňuje normalizační proces dítěte zajištěním stálého a důsledného pozorování ve škole i doma.

Proč předškoláci v Montessori předškolních zařízení neodevzdávají úlohy?

Zaprvé jednoduše proto, že děti ve věku 2,5 až 6 let nebývají příliš nadšené z domácích úkolů. Za druhé z toho důvodu, že hlavním cílem při vyučování dětí v tomto věku je vzbudit jejich zájem o učení. Písemný úkol způsobí přesný opak, protože postrádá spojení s konkrétním prožitkem, který je pro předškoláky tou nejlepší pomůckou. Písemný úkol může navíc otupit cit dítěte pro psaní ještě dříve, než se vůbec objeví. A konečně, pokud jsou úkoly dětem nuceny v době, kdy na písemná cvičení nejsou připraveny, mohou jim snadno zošklivit školu a odradit je od učení.

Takže před dětmi mladšími čtyř let schováváte tužku a papír?

Ne, Montessori pedagog umí poznat specifické disposice každého dítěte. Pokud u dítěte brzy zjistíme vnímavost k psaní a kreslení, potom ani jemu, ani jí nebráníme ve vyjádření se na papíře.

Obecně řečeno, když se děti seznámí se zvuky a tvary abecedy, mohou dostat písmenkové vystřihovánky, které nalepují na obrázky předmětů začínajících na ta která písmena. Děti jsou rovněž vedeny k tomu, aby si rozvíjely svaly na rukou. V tom dětem pomáhá používání vzorových archů, které jim umožňují procvičit si uchopení tužky, zatímco se pokoušejí obkreslovat čáry a tvary. Takže tužka a papír mají své místo v Montessori koncepci předškolní výchovy. Pokud se dítě brzy setká s tímto náčiním, je připravené a má určité dispozice, potom má ulehčenou situaci při plnění pozdějších úkolů ze psaní a ze čtení.

Jakým způsobem se u dětí v Montessori škole rozvíjí zájem o umění a hudbu?

Učební plán Montessori usiluje o podnícení přirozeného dětského zájmu o umění a hudbu. Během hodin výtvarné a hudební výchovy mohou děti používat pro malování a modelování jakýkoliv materiál. Tyto podmínky přispívají k rozvíjení jejich sebevyjádření a tvořivosti. Pomocí umělecké činnosti děti upevňují svou sebekázeň. Jelikož jsou dostatečně vybavené k prozkoumání zásoby svých zážitků, jsou pyšné na svou práci. A dostatečně motivované k dokončení své práce i za předpokladu, že jim to bude trvat několik dní. Výtvarné práce dětí z Montessori škol vynikají pestrostí použitých materiálů individuálním ztvárněním.

Hudba tvoří podstatnou část učebního plánu Montessori. Hudební zvonečky pomáhají dětem vytříbit jejich hudební sluch. Děti klepou malým dřevěným kladívkem do osmi zvonků naladěných do stupnice. Později se počet zvonků rozšíří o půltóny, a tak se učí rozlišovat mezi vysokými a hlubokými tóny. Děti jsou vystavovány nejdříve zvukům až pak značkám, než aby se nejdříve učily poznat zvuky podle jejich značek.

V hudebním programu jsou děti rovněž seznamovány s rytmickými modely pomocí rytmických fyzických cvičení, jako například chození v řadě na elipse podle rytmu hudby.

Podporuje MŠ Montessori vliv médií (televize a počítač) na dítě?

Počítače a televize

V učebním plánu Montessori je vidět snaha připravit děti na život.

Senzomotorický systém prostředím v mateřské škole, které podporuje a prosazuje spontánní aktivity, a tudíž umožňuje malým dětem využít svou neopakovatelnou fenomenální kapacitu pro učení.

Televize v prostředí mateřské školy Montesori zcela chybí. Virtuální realita, nikdy nemůže nahradit vlastní zkušenost ve skutečném životě. Přístup Montessori se nesnaží popírat přínos informačních technologií a medií. Tyto moderní prostředky vlastně vnesly revoluci do komunikace ve smyslu dostupnosti a rychlosti a pomohly překonat kulturní a sociální rozdíly. Zároveň se však staly živnou půdou pro zlo, které znehodnocuje lidskou existenci. Zdánlivě nevinný účinek medií na děti se projevuje např. jejich odporem k psaní po tom, co samy poznaly výhody klávesnice a myši.

Počítač děti mají, protože v dnešní době se děti seznamují s technologií ve stále nižším věku.

Filozofie Montessori tví ve vzdělání pro život a učení pomocí „vystavení“ (tzn. naučit děti čelit různým situacím, nechránit je před tím, co pro ně není bezprostředně nebezpečné), a proto se nedoporučuje, abychom dětem bránily v přístupu k médiím.

To znamená, že děti nenecháváme zírat na televizní obrazovku nebo monitor počítače bez dozoru. Měli bychom vždy sledovat a zmírňovat jejich přístup k médiím, mluvit s nimi o tom co se dozvěděly z obrazovky, webových stránek nebo programů, které sledovaly v rozhlase, a pomáhat jim rozlišit skutečnost od fikce. Rovněž počítačové programy by měli být interaktivní a umožňovat tvořivý přístup.